TŘÍDY požáru dle ČSN EN2

 

Třída požáru A:

Požáry pevných látek organického původu, jejichž hoření je doprovázeno žhnutím, jako např. dřevo, papír, sláma, uhlí, guma, textil apod.

Třída požáru B:


Požáry kapalin nebo látek přecházejících do kapalného stavu, jako např. benzín, olej, barvy, alkohol, vosk apod.

Třída požáru C:

Požáry plynů, jako např. metan, propan, acetylén, vodík.

Třída požáru D:

Požáry hořlavých kovů, jako např. hliník, hořčík, draslík, sodík.

Třída požáru F:

Požáry jedlých olejů a tuků – rostlinné nebo živočišné tuky ve fritézách a ostatních kuchyňských přístrojích a zařízeních.

 

DRUHY HASICÍCH PŘÍSTROJŮ

 

PŘENOSNÉ HASÍCÍ PŘÍSTROJE VODNÍ POD STÁLÝM TLAKEM

Přístroje jsou naplněny vodou a přísadou pro zajištění mrazuvzdornosti. Určeny pro třídy požáru A. Nesmí se používat k hašení požáru zařízení pod elektrickým napětím. Vhodné zejména pro hašení dřeva, papíru, v zemědělství, ve skladech, ve školních budovách. Přístroje jsou vybaveny kontrolním manometrem. Přístroje jsou vybaveny kontrolním manometrem. Přístroje jsou certifikovány podle ČSN EN3 a vyráběny dle ČSN EN ISO 9001 : 1995.

 

PŘENOSNÉ HASÍCÍ PŘÍSTROJE PRÁŠKOVÉ POD STÁLÝM TLAKEM

Přístroje jsou naplněny univerzálním práškem k účinnému hašení požáru třídy A, B, C i při zapojení elektrického proudu o napětí do 1 000 V, při dodržení bezpečnostních předpisů. Univerzální použití především obytných a skladových budovách, ve stavebnictví, v chemických provozech, v zemědělství, strojních dílnách, garážích, ve školách, v osobních a nákladních vozech, autobusech, ve vlacích. Přístroje jsou vybaveny kontrolním manometrem. Přístroje jsou certifikovány podle ČSN EN3 a vyráběny dle ČSN EN ISO 9001 : 1995.

 

PŘENOSNÉ HASÍCÍ PŘÍSTROJE PĚNOVÉ POD STÁLÝM TLAKEM

Přístroje jsou naplněny speciálním pěnidlem PYROCOOL AR s chladícím účinkem nebo pěnidlem AFFF Ligft Water. Určeny pro hašení třídy požáru A, B. Přístroje nesmí být použity k hašení požáru zařízení pod elektrickým napětí. Vhodné zejména pro hašení ve skladech, ve školních budovách. Přístroje jsou vybaveny kontrolním manometrem. Přístroje jsou certifikovány podle ČSN EN3 a vyráběny dle ČSN EN ISO 9001 : 1995.

 

SNĚHOVÉ HASÍCÍ PŘÍSTROJE

Jsou určeny ke hašení požáru v počáteční fázi, v uzavřených prostorách, výpočetní techniky, telefoních ústředen, laboratořích, kuchyních, sklady s potravinami, muzea, galerie, sklady hořlavých plynů a chemikálií i elektrická zařízení pod napětím do 1 000 V.

PRO ORIENTACI ZJEDNODUŠENÁ TABULKA POUŽITÍ

 

POUŽITÍ / HASICÍ PŘÍSTROJ vodní pěnové sněhové práškové plynové
Benzín, nafta, olej nevhodné výborně dobře výborně dobře
Elektrický rozvaděč nesmí nesmí výborně výborně dobře
Knihy, archivy dobře dobře omezeně dobře nevhodné
Hobliny, piliny výborně výborně nevhodné nevhodné nevhodné
Počítače, video, televizor nesmí nesmí dobře nevhodné dobře

 

Zacházení s hasicími přístroji

Při požáru zamíříme proud hasiva do ohniska tak, abychom jeho proudem nepřenesli plameny na nežádoucí místa, nebo se při používání vodních přístrojů neopařili. U práškových hasicích přístrojů se doporučuje hasit přerušovaně. Přesto, že současné konstrukce přístrojů umožňují proud hasiva uzavřít, odborníci důrazně varují před používáním částečněvyprázdněných přístrojů. Vzhledem k tomu, že nejsme schopni odhadnout, nakolik jsme při zdolávání drobnějšího zahoření náplň hasiva vypotřebovali, mohlo by se nám při dalším požáru stát, že po vychrlení několika decilitrů by hasicí přístroj přestal fungovat a my bychom vyhořeli. Z tohoto důvodu je nutno vždy i po sebe kratším použití dát přístroj znovu naplnit.Grafický návod na použití konkrétního typu hasícího přístroje je spolu s krátkým popiskem vyobrazen na každém z nich.

Upozornění: Je nutné si uvědomit, že hasicí přístroje jsou zařízení, která jsou využívaná v mezních situacích, kdy během několika málo vteřin je od nich vyžadován maximální výkon. Při vlastním použití hasicích přístrojů je nutno zachovat klid a rozvahu. Zásah je nutno provádět vždy po směru větru a vystřikující proud hasiva musí směřovat vždy do ohniska požáru, přičemž je nutno neustále postupovat za požárem. Pro chránění objektu a zařízení je nutno volit takové hasicí přístroje, které jsou vhodné k hašení hořlavých látek, jež se v ohroženém prostoru vyskytují. Znalost použití hasicích přístrojů patří k povinnostem každého občana.

Umístění hasicích přístrojů

Hasicí přístroj bychom měli mít pověšen tam, kde hrozí reálná možnost požáru, tedy například v místnosti s plynovým spotřebičem (vařič) nebo poblíž hlavního vchodu. Jestliže založíte přístroj kamsi do zapadlého regálu v dílničce, mohli jste si vydání za něj ušetřit. Hasicí přístroj musí být po ruce; zejména je to nutné v dřevěných chalupách a chatách, u kutilů s autogeny, rozbrušovačkami a opalovacími lampami.

Kam s hasicím přístrojem v provozovně ? … Aby ho nikdo nemohl odnést, aby nepřekážel, aby nerušil v interiéru …. Co takhle pod pult, za závěs nebo za kytku ? Umístění hasicích přístrojů v objektu řeší §3 Vyhlášky o prevenci. Jaká ustanovení tento paragraf obsahuje a jakých chyb se v praxi dopouští majitelé objektů ?

(1) Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití. Ačkoliv ustanovení tohoto článku vypadá jako naprostá samozřejmost, jeho aplikace v praxi může být velmi složitá. Zvláště v reprezentačních prostorech, kdy je nutné sladit zájem architekta se zájmem požárního technika, může být problém najít vhodný kompromis.

(2) Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka umístěná na viditelném místě. V předcházející právní úpravě článek obdobného znění chyběl. Hasicí přístroj musel být vždy umístěn na snadno viditelném a volně přístupném místě, což třeba majitelům hotelových objektů činilo značné potíže.

(3) Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou. Zvláště druhá část tohoto odstavce je důležitá - v prostoru nesmí být umístěny přístroje s nevhodnou hasební látkou (například vodní u trafostanice).

(4) Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu. Opět je nutné upozornit na druhou část odstavce a v této souvislosti na zajištění všech nezavěšených přístrojů proti pádu (např. řetízkem nebo podstavcem).

(5) V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.

Dále je pak nutné vědět, že:

  • V prostorách a zařízeních, u nichž nebylo stanoveno množství, druh a způsob vybavení věcnými prostředky PO, se zabezpečují a instalují hasicí přístroje na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu. Každý hasicí přístroj musí být opatřen typovým štítkem, který kromě jiných údajů (název výrobce, datum kontroly, jméno a identifikační číslo revizního technika, všeobecné informace, atd.) musí obsahovat vyobrazení jak hasicí přístroj uvést do činnosti, na jakou třídu požárů je vhodný a na co nesmí být použit (například hašení elektrických zařízení pod napětím apod.) . Hasicí přístroj, aby splnil svoji funkci, musí být v řádném technickém stavu. Provozuschopnost těchto prostředků požární ochrany bývá velice často podceňována. Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy (vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci). Kontrolu, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou právnické osoby a podnikající fyzické osoby provádět jen podle postupů stanovených výrobcem a jen prostřednictvím odborně způsobilých osob, které vlastní doklad opravňující k uvedeným činnostem. Kontrola hasicích přístrojů se provádí nejméně jednou za rok.

A jaké chyby se dělají v praxi ?

  • Není zajištěn volný přístup k přístrojům. Jedná se o vůbec nejčastější závadu, která často vyplývá z toho, že objekt je přístroji vybavován před kolaudací a při užívání se zjistí, že paletu se zbožím není kam dát a že pod hasicím přístrojem je nevyužitý prostor.
  • Přístroje nejsou pověšeny. Často se stává, že majitel objektu si pořídí přístroje a jejich rozmístění odloží až po vybavení zařizovacími předměty. Pak na to zapomene a přístroje zůstávají trvale ve kladu. V tom nejhorším případě nejsou ani zkompletovány (hadice se u některých typů dodává zvlášť).
  • - Jsou pověšeny všechny přístroje bez ohledu na typ. Někteří majitelé objektů v touze po dokonalosti pověsí úplně všechny hasicí přístroje. Přitom některé se z důvodu velké hmotnosti staví na podlahu a zajišťují proti pádu (typicky sněhový s náplní 5 nebo 6 kg).
  • Přístroje postavené na podlaze nejsou zajištěny proti pádu.
  • V úseku jsou přístroje, jejichž použití by obsluhu ohrozilo.
  • Přístroje nejsou zavěšené na originálním věšáku. Každý přístroj je schválen do užívání včetně věšáku. Při záměně za jiný typ může dojít k tomu, že přístroj správně nesedí (věšák může mít jiný rozměr nebo má očko na hadici). U přístrojů do aut by mohlo dojít i k ohrožení osob - přístroj s věšákem je jako komplet zkoušen na přetížení.
zdroj: https://www.hasici.cz/